Mé typy na učení

Sedím v buse. Na klíně štus papírů s fyzikou, v ruce zvýrazňovač. Musím vypadat komicky, když do toho tak vyjeveně koukám, občas něco zaškrtnu, v zastáčce málem spadnu a napůl se mi chce spát. Učit se po 9 hodinách strávených ve škole je peklo. A když vám ještě není úplně dobře, tak dvojté. I tak přemlouvám mozek, aby ještě tech pár minut pracoval. Zachvíli měním papíry s fyzikou za chemii. Moje oči spatří, že jsou celé proházené. A jelikož jsem si je neočíslovala, tak je neumím zpátky narovnat. To mám za to, že jsem je půčila pár spolužákům. Nakonec se mi povede to urovnat, takže to snad i sedí. Učení už ale nestíhám. Rychle vše strkám zpět do tašky a ztěžka ji zvedám, jelikož je těžká jak 🐷. Domů to mám teďka fakt blízko, asi dvě stě metrů. Jelikož kvůli opravě silnice se znovu přesunula, teď dost výhodně. Bolí mě hlava a počasí je docela žalostné, až je mi z toho smutno. Podzim je už fakt za dveřmi. Čas nemocí, zachumlání do dek a hoodně učení. A tak spousta lidí chodí s teplotou do školy (ani já nejsem občas výjimkou), na chodbách se mračíme, klepeme zimou a snažíme dohnat během pěti minut vše učení na písemku.

Podzim je za dveřmi. Čas nemocí, zachumlání do dek a hooodně učení!

Čímdál víc ale zjišťuji, že učení je hodně o přístupu. Když si řeknete, že se učíte pro rodiče, učitele, známku či tak, tak se vám do toho tolik chtít nebude. Zatím co když si řeknete, že to děláte PRO SEBE, tak vám to půjde lépe. 

 Vše je to o přístupu. Musíte to dělat pro sebe! 

Důležité je učit se průběžně a zjistit styl, jak se vám učí nejlíp (mě třeba večer a musím to někomu vykládat - klidně jen plyšákovi či kočkám). Chápu, že s tím průběžným učení je to těžké. Jelikož to nejde udělat na každý předmět. Ale i přesto je to ten nejlepší způsob. Proto je i dobré si rozdělit předměty na pro vás důležité a ty míň. Na ty kde se potřebujete hodně učit a téměř vůbec.

Musíte se učit průběžně.

  

Dále by se němělo učit přestávku před písemkou, protože si uděláte leda tak větší zmatek (to bohužel často nedodržuji). Mělo by se prý relaxovat, uklidnit se, projít se, rozproudit krev a hlavně si věřit.

O přestávce před písemkou je třeba se uklidnit.

Moje největší rada, nevzdávat vše po neuspěchu. Kolikrát se mi stalo, že jsem se učila třeba dohromady 4 hodiny a dostala jsem i tak špatnou známku. V tu chvíli si musíte přehodnotit, co jste při tom učení udělali špatně. Hlavně si neříct, že přístě použijete tahák. Sice s tahákem dostanete lepší známku, ale chytřejší tím nebudete.

Díky taháku dostanete lepší známku, ale né vědomosti! 

 A hlavně si nenechte nakecat, že to nedokážete!

Všem studentům přeju úspěšný školní rok!