Škola a vygumováný mozek

   Chtěla jsem v pátek napsat článek, ale první týden školy mě tak unavil, že mých dvacet po večeři bylo až do rána. V sobotu jsem měla furt co dělat, a tak se čas také nenašel! Řeknu vám, i přes to že jsem byla o prázdninách zvyklá každý den dělat něco do školy, tak školu opravdu nedávám... Hned v úterý jsme měli odpoledku a já přijela domů mrtvá a s vyždímaným mozkem, a to jsme se ani neučili! A zdá se mi, že víkend by musel mít minimálně 120 hodin, abych si pořádně odpočla! Momentálně léžím v posteli, jedním okem koukám na youtube a uvědomuji si, že bych se měla začít učit chemii, jelikož už tenhle pátek píšeme! A já a chemie kamarádi nejsme... Celkově se školou moc nekamarádím! 😁 A tedy je jeden z důvodů proč!
    Nevím, zda jsem to už někam psala, ale můj nejoblíbenější sport je chůze. Chápu, že každý to jako sport nebere, ale mě chodit baví. Jelikož je to jediná činnost, při které stíhám i fotit. Navíc mě to pročišťuje hlavu. V pátek jsem po škole dorazila domů. Hlavu jsem měla ze školy úplně vymydlenou. A tak jsme se s přítelem rozhodli jít odpočinkově na houby (i když on odpočívat zatim nemusí, když mu škola ještě nezačala 😀). A tak jsme vyrazili, samozřejmě i s foťákem. Tentokrát ale fotil Péťa a já jen nesla košík a jen se rozhlížela po okolí. Když jsme přišli k lesu, bylo mi hned jasné, že nenajdeme ani houbičku. Byl to ten nejsušší les, který jsem kdy viděla. Dokonce i kloše jsme nepotkali... A tak po chvilce marného hledání, jsme se začali vracet. Přítel se radoval, že toho alespoň hodně nafotil, a na chvíli mi dal podržet foťák. Já celá zvědavá, jestli bude mít hezčí fotky než já 😅, jsem ho znovu zapla. A co nevidím... Velký nápis Není karta. A jelikož můj foťák nemá uložiště, všechny vyfocené fotky, se ani teoreticky nevyfotili... V tu chvíli nevím, zda brečet nebo se smát. A tak pro jistotu udělám oboje... A to normálně kontroluju, jestli nechybí karta či baterka... A pak že škola nás dělá chytřejšími... Od prvního dne ve škole mi snad mozek vypnul! Já neumím zčítat, odčítat, mluvit ani psát... Asi nechodím na gymnázium, ale do ÚPSI (ústav postupného snižování inteligence).
   Na instagramu si můžete přečíst příběh, o tom jak se pokouším chovat hezky úplně ke všemu, a menší prosbičku! 👏