Všude dobře, v Brně vedro!
Pomalu otevírám oči. Venku je už světlo. Chudák slunce musí, stejně jako my, vstávat brzo ráno i v sobotu. Promnu si oči, protáhnu se, a kouknu na mobil. Zase jsem se probudila pět minut před budíkem... Projedu tedy rychle instagram, osrdíčkuju pár fotek a budík se už rozezní. Přítel ho rychle vypne a zavře zase oči. Když se ho snažím probudit, uvězní mě ve svém medvědím (🐻) objetí a znovu ho probudí až kručení vlastního břicha. Nasadím si tedy svoje ikeacký bačkory a cupitám za ním do kuchyně. Protože nemám ještě moc hlad, dám si jen rohlík a zapíjím ho kakaem. Po snídani se jdu převléct, učesat a vyčistit zuby. Pak už zbývá jen poslední krok - vzít si čočky. Normálně je mám za minutu v oku, ale tentokrát se jim nějak nechce. Oči už mám úplně rudé a uslzené, a tak se musím spokojit s brýlemi. Venku zatím není moc teplo, proto si beru mikinu a bundu. Když jsou všichni připraveni, konečně vyjíždíme. A v autě se mi už usnout nepovede, tak poslouchám písničky a koukám z okýnka.
Vjíždíme do Brna. Po ulici chodí pár lidí jen v tričku. "Blázni!" pomyslím si. Na parkovišti vylezu z auta a hned mě ovane vítr a tak si beru jak jarní bundu, tak mojí lehkou mikinu. Za čtvrt hodiny toho ale značně lituji. A vyhrnuju si alespoň rukávy (a později si bundu uvážu do pasu, i přes to že to nemám ráda). Přítele dovedeme k přírodovědné fakultě MUni, kde dnes dělá testy. My se zatím jdeme někam projít (zapomněla jsem si pustit endomondo, takže nevím kolik jsem ušla).
Na oběd se stavujeme v La Stradě, kde si dávám 🍕 quattro formaggi e salami a domácí bezinkovou 🍹. Pizza sice trochu pálila, ale se sladkou limonádou se úžasně doplňovala, však poslední dva kousky jsem už nezvládla. Petrovi jsme nechali pizzu zabalit a donesli mu ji ke škole, kde ji rychle snědl a šel na druhou zkoušku. U školy jsme si dali sraz s mojí sestrou, která přijímačky dělala taky (ale na jiný obor), ale protože spěchala na oběd, jsme si řekly skoro jen ahoj. Zatím co dělá druhé kolo zkoušek si jdem sednout do Björnsonova sadu, kde z topolu padá chmýří a tvoří to dojem jako by sněžilo (i přes milion fotek, to ani na jedné není vidět..).
V 16:45 má Petr konečně zkoušky za sebou. Při cestě zpět se stavujeme v Globu, kde mu za testy (sice nevím jak ještě dopadly, ale tak co 😕) kupuji lego. Bylo v 50% slevě a prý plave ve vodě, tak přece jen nekup to, že? 💁 Doma si už dáme jen večerní kilometrovou procházku se psem a pak odpadnu na postel (no holt cca sedm kilometrů v nohách je sedm kilometrů).
Po zvážení zážitků podtrženo sečteno - Brno se mi líbí o mnoho víc než Praha (ale třeba názor ještě změnim, že?). A mám i jeden důvod proč jít na MUni, tam kde dělal přítel příjmačky a to toto 😍😂:
Vjíždíme do Brna. Po ulici chodí pár lidí jen v tričku. "Blázni!" pomyslím si. Na parkovišti vylezu z auta a hned mě ovane vítr a tak si beru jak jarní bundu, tak mojí lehkou mikinu. Za čtvrt hodiny toho ale značně lituji. A vyhrnuju si alespoň rukávy (a později si bundu uvážu do pasu, i přes to že to nemám ráda). Přítele dovedeme k přírodovědné fakultě MUni, kde dnes dělá testy. My se zatím jdeme někam projít (zapomněla jsem si pustit endomondo, takže nevím kolik jsem ušla).
MUni
Na oběd se stavujeme v La Stradě, kde si dávám 🍕 quattro formaggi e salami a domácí bezinkovou 🍹. Pizza sice trochu pálila, ale se sladkou limonádou se úžasně doplňovala, však poslední dva kousky jsem už nezvládla. Petrovi jsme nechali pizzu zabalit a donesli mu ji ke škole, kde ji rychle snědl a šel na druhou zkoušku. U školy jsme si dali sraz s mojí sestrou, která přijímačky dělala taky (ale na jiný obor), ale protože spěchala na oběd, jsme si řekly skoro jen ahoj. Zatím co dělá druhé kolo zkoušek si jdem sednout do Björnsonova sadu, kde z topolu padá chmýří a tvoří to dojem jako by sněžilo (i přes milion fotek, to ani na jedné není vidět..).
V 16:45 má Petr konečně zkoušky za sebou. Při cestě zpět se stavujeme v Globu, kde mu za testy (sice nevím jak ještě dopadly, ale tak co 😕) kupuji lego. Bylo v 50% slevě a prý plave ve vodě, tak přece jen nekup to, že? 💁 Doma si už dáme jen večerní kilometrovou procházku se psem a pak odpadnu na postel (no holt cca sedm kilometrů v nohách je sedm kilometrů).
Po zvážení zážitků podtrženo sečteno - Brno se mi líbí o mnoho víc než Praha (ale třeba názor ještě změnim, že?). A mám i jeden důvod proč jít na MUni, tam kde dělal přítel příjmačky a to toto 😍😂:
Komentáře
Okomentovat