Ze života našich koček 5
To nejlepší na konec? Aneb jak si žije náš ďáblík Čert...
"Čauky mňauky! Já jsem Čert (protože jsem černý jako uhel), ale křičí na mě také smrade (to když vlezu na sektorku) či traktore (prý tak vrnim). Mám starší sestru s kterou se rád (někdy i nerad, pokud mě bere jídlo či vyhání z gauče) peru. Jsem poslední dobou nejvíc mazlivý člen naší party. Dříve jsem vůbec nevrněl, ale teď vrní tak nahlas, že je to prý na ohluchnutí (doháním asi to co jsem dříve zmeškal). Rád léžím na gauči, ale prý jak jsem černý, tak nejsem vidět, a proto mě už málem párkrát zasedli. Nenávidím, když se někdo učí, a tak jim věčně sedim na sešitech. To pak mi ale nadávají... Tak se jim snažím pomoci psát a beru propisku do pusy, ale vždy mi to zakážou. A tak už mi nezbývá nic víc než jen léžet a vrnět. Stejně jako maminka se zašívám pod křeslo. Doma dokážu být klidně celý den. Tu krabičku (foťák), kterou stále Šárka nosí, rád očuchávám. Ale pořád nemůžu přijít na to, kde se tam berou ty kočky, které mi na ni ukazuje🙀!"
Čert
"Čauky mňauky! Já jsem Čert (protože jsem černý jako uhel), ale křičí na mě také smrade (to když vlezu na sektorku) či traktore (prý tak vrnim). Mám starší sestru s kterou se rád (někdy i nerad, pokud mě bere jídlo či vyhání z gauče) peru. Jsem poslední dobou nejvíc mazlivý člen naší party. Dříve jsem vůbec nevrněl, ale teď vrní tak nahlas, že je to prý na ohluchnutí (doháním asi to co jsem dříve zmeškal). Rád léžím na gauči, ale prý jak jsem černý, tak nejsem vidět, a proto mě už málem párkrát zasedli. Nenávidím, když se někdo učí, a tak jim věčně sedim na sešitech. To pak mi ale nadávají... Tak se jim snažím pomoci psát a beru propisku do pusy, ale vždy mi to zakážou. A tak už mi nezbývá nic víc než jen léžet a vrnět. Stejně jako maminka se zašívám pod křeslo. Doma dokážu být klidně celý den. Tu krabičku (foťák), kterou stále Šárka nosí, rád očuchávám. Ale pořád nemůžu přijít na to, kde se tam berou ty kočky, které mi na ni ukazuje🙀!"
(Vánoce jsou svátky klidu ⇩)
Komentáře
Okomentovat